Probiotika
Probiotika v kapslích, prášku i kapkách, od jednokmenových přípravků po směsi s desítkami kmenů. Vysvětlíme rozdíly mezi kmeny a počtem CFU, kdy dává smysl kombinace s prebiotiky a co od kúry čekat.Číst dál →
Filtry
Dostupnost
Značka
Forma
Dieta
Cíl
Cena
Jak se probiotika liší kmenem, formou a počtem živých kultur
Probiotika jsou živé mikroorganismy. V doplňcích stravy jde nejčastěji o bakterie rodů Lactobacillus a Bifidobacterium a o kvasinku Saccharomyces boulardii. Přirozeně je najdete také v kefíru, jogurtu, kysaném zelí nebo kimchi. V kapsli jsou kultury lyofilizované, tedy vysušené mrazem, aby zůstaly naživu až do konce doby trvanlivosti.
Kmen říká víc než samotný název rodu
Na obalu byste měli najít celé označení kmene, například Lactobacillus rhamnosus GG nebo Lactobacillus reuteri DSM 17938. Písmena a čísla za názvem druhu určují konkrétní kmen. Výzkum se vždy dělá na kmeni, ne na celém rodu. Pokud výrobce uvádí jen „laktobacily“, nemáte si co ověřit. Stejně důležité je, k jakému okamžiku je uvedený počet kultur: na konci trvanlivosti, nebo jen v den výroby.
Druhým údajem je počet živých kultur, na obalech značený jako CFU (jednotky tvořící kolonie). Denní dávky se běžně pohybují od jedné do padesáti miliard. Vyšší číslo ale samo o sobě lepší produkt neznamená. Část přípravků obsahuje navíc prebiotickou vlákninu typu inulin nebo FOS, která bakteriím slouží jako potrava. Takové kombinaci se říká synbiotikum.
Forma rozhoduje o tom, kolik kultur dorazí do střeva
Kapsle jsou nejběžnější a nejsnáze se dávkují. Enterosolventní kapsle se rozpouštějí až ve střevě, takže kultury projdou kolem žaludeční kyseliny. Prášek v sáčku ocení lidé, kteří neradi polykají kapsle; míchá se do vlažného nápoje, nikdy ne do horkého. Kapky se používají u kojenců a malých dětí. Kvasinka Saccharomyces boulardii je odolná vůči antibiotikům, což je praktické při souběžném užívání. Probiotika tak bývají jednou částí péče o střevní mikrobiom.
Jak probiotika vybíráme
Díváme se na tři věci: konkrétní kmen, počet živých kultur na konci trvanlivosti a smysluplnou kombinaci. Vedeme hlavně přípravky s plným zápisem kmenů, protože jen ten se dá dohledat. Dáváme přednost obalům, které kultury chrání před žaludeční kyselinou, a kombinacím s prebiotickou vlákninou, protože bakterie potřebují i potravu. Nakupujeme přímo od značek, bez mezičlánků, takže víme, jak byl produkt skladovaný. Každý produkt prochází naší compliance kontrolou a nezávislé laboratoře kontrolují vzorky šarží. Radíme to, co bychom poradili vlastní mámě: jak vybíráme značky a produkty.
Co od kúry realisticky čekat
Probiotika nejsou rychlé řešení. Většina lidí je užívá v kúře několika týdnů a rozdíl posuzuje nejdříve po dvou až čtyřech týdnech pravidelného užívání. V prvních dnech se u části lidí objeví mírné nadýmání, které obvykle odezní. Buďme upřímní: pro probiotika zatím nejsou v Evropské unii schválená žádná zdravotní tvrzení, takže vám žádný konkrétní účinek neslibujeme. Pravidelnost přitom hraje větší roli než přesný čas užití. Když řešíte i další oblasti, může být zajímavá kategorie pro podporu trávení.
Nejčastěji lidé po probiotikách sahají po antibiotické kúře, při cestování nebo v období větší zátěže. Pestrou stravu ale nenahradí. Zbytek naší nabídky doplňků stravy najdete v hlavní kategorii.
Často kladené otázky
Co jsou probiotika a proč je lidé užívají?
Probiotika jsou živé mikroorganismy, které se dodávají v kapslích, prášku nebo kapkách. Nejčastěji jde o bakterie rodů Lactobacillus a Bifidobacterium a o kvasinku Saccharomyces boulardii. Stejné kultury najdete i ve fermentovaných potravinách, například v kefíru nebo kysaném zelí.
Lidé po nich sahají hlavně po antibiotické kúře, při cestování nebo v obdobích, kdy je trávení citlivější. Doplněk stravy ale nenahrazuje pestrý jídelníček ani péči lékaře.
Jaký je rozdíl mezi probiotiky a prebiotiky?
Probiotika jsou samotné živé mikroorganismy. Prebiotika jsou typ vlákniny, kterou člověk nestráví, ale bakterie ve střevě ano. Nejčastěji jde o inulin z čekanky nebo fruktooligosacharidy, zkráceně FOS.
Když výrobce obojí spojí do jednoho přípravku, mluví se o synbiotiku. Má to logiku: kultury dostanou zároveň i potravu. Prebiotika ale můžete přijímat i běžně z jídla, hlavně ze zeleniny, luštěnin a celozrnných obilovin.
Jakou formu probiotik si vybrat?
Rozhoduje hlavně to, komu je přípravek určený a jak dobře se vám polyká. Přehled běžných forem:
| Forma | Čím se liší | Komu sedí |
|---|---|---|
| Kapsle | Standard, snadné dávkování | Dospělí, každodenní kúra |
| Enterosolventní kapsle | Rozpustí se až ve střevě | Citlivý žaludek |
| Prášek v sáčku | Míchá se do vlažného nápoje | Kdo nerad polyká kapsle |
| Kapky | Nízké dávkování po kapkách | Kojenci a malé děti |
| Žvýkací tablety | Ochucené, bez zapíjení | Děti, cestování |
| Saccharomyces boulardii | Kvasinka, odolná vůči antibiotikům | Souběh s antibiotiky |
Kdy je lepší užívat probiotika, ráno, nebo večer?
Jednoznačná odpověď neexistuje a zdroje se liší. Část výrobců doporučuje ráno nalačno nebo krátce před jídlem, protože obsah žaludku se pak rychleji posune dál. Jiní doporučují užití s lehkým jídlem, které kyselost na chvíli zmírní.
Praktičtější je proto řídit se návodem na obalu a hlavně pravidelností. Vyberte si jeden čas, který vám dlouhodobě vyhovuje, a držte se ho. Nepravidelné užívání má na výsledek větší vliv než hodina na hodinách.
Jak dlouho trvá, než se u probiotik něco pozná?
Počítejte spíš s týdny než se dny. Většina lidí hodnotí kúru nejdříve po dvou až čtyřech týdnech každodenního užívání, u dlouhodobější podpory bývá kúra jeden až tři měsíce.
V prvních dnech se může objevit mírné nadýmání, které obvykle samo odezní. Pokud po několika týdnech nevnímáte žádný rozdíl, dává větší smysl zkusit jiný kmen nebo jiné složení než jen zvyšovat počet CFU.
Jak užívat probiotika při antibiotikách?
Základní pravidlo je odstup. Mezi antibiotikem a probiotikem nechte alespoň dvě až tři hodiny, jinak může antibiotikum kultury zasáhnout dřív, než se dostanou do střeva. Pokud berete antibiotikum ráno a večer, hodí se probiotikum v poledne.
V užívání se obvykle pokračuje ještě dva až čtyři týdny po dobrání antibiotik. Kvasinka Saccharomyces boulardii je na antibiotika méně citlivá, proto ji lidé volí právě v tomto období. Postup vždy zkonzultujte s lékařem nebo lékárníkem.
Musí se probiotika skladovat v lednici?
Záleží na produktu, rozhoduje údaj na obalu. Lyofilizované kultury v moderních kapslích bývají stabilní při pokojové teplotě, pokud je uchováte v suchu a mimo přímé světlo. Některé přípravky, hlavně kapky a citlivější směsi, chlazení vyžadují.
Teplo a vlhko jsou pro živé kultury nejhorší kombinace. V létě proto probiotika neskladujte v autě ani v koupelně. Na cesty se hodí forma, u které výrobce chlazení nepožaduje.
Co znamená CFU a je vyšší číslo vždy lepší?
CFU znamená jednotky tvořící kolonie, tedy počet životaschopných mikroorganismů v dávce. Běžné přípravky uvádějí jednu až padesát miliard CFU na denní dávku.
Vyšší číslo ale samo o sobě nic negarantuje. Podstatnější je, jestli výrobce uvádí počet na konci doby trvanlivosti, nebo jen v době výroby, protože kultury v čase postupně ubývají. Druhá věc je, které kmeny to číslo tvoří. Deset dobře popsaných kmenů má jinou vypovídací hodnotu než jeden neurčitý údaj.
Proč u probiotik nenajdete schválená zdravotní tvrzení?
V Evropské unii smí být na obalu jen zdravotní tvrzení schválená na základě posouzení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. U probiotik zatím žádná žádost kladné hodnocení nezískala.
Jediné povolené tvrzení se týká živých jogurtových kultur a trávení laktózy, u jogurtu s dostatečným množstvím kultur. Proto na etiketách čtete spíš názvy kmenů a čísla než popis účinku. Berte to jako informaci, ne jako důkaz, že přípravek nemá smysl.
