Zahušťovadla
Zahušťovadla pro kuchyni i nápoje: xanthanová guma, guarová guma, psyllium, glukomannan a lněné semínko. Vysvětlíme, kolik prášku stačí, které se hodí do studeného a které do teplého, a jak ho rozmícháš bez hrudek.Číst dál →
Filtry
Dostupnost
Forma
Cena
Forma
1 produkt
Jak vybrat zahušťovadlo do jídla i nápojů
Co zahušťovadlo v jídle dělá
Zahušťovadla jsou jemné prášky, které na sebe vážou vodu a mění tekutinu na hustší, hladkou hmotu. Většina z nich pochází z rostlin: ze semen guarové luštěniny, ze slupek jitrocele indického (psyllium), z hlízy konjaku (glukomannan) nebo z mořských řas (agar). Xanthanová guma vzniká fermentací cukru bakteriemi. Prakticky to znamená, že na zahuštění hrnku omáčky ti obvykle stačí čtvrt čajové lžičky prášku místo dvou lžic mouky. Chuť jídla přitom prášek téměř nezmění.
Typy zahušťovadel a v čem se liší
Rozdíl mezi nimi není v kvalitě, ale v tom, kde a při jaké teplotě fungují.
- Xanthanová guma: zahustí studené i teplé pokrmy a drží i v kyselém prostředí. Hodí se do dresingů a bezlepkového těsta.
- Guarová guma: zahušťuje už za studena, oblíbená do smoothie a domácí zmrzliny.
- Psyllium: tvoří pevnější gel a v bezlepkovém pečení pojí těsto. Máme ho i jako samostatnou vlákninu z jitrocele.
- Agar: tuhne až po zahřátí a zchladnutí, dělá rostlinné želé.
- Pektin: klasika do džemů, potřebuje cukr nebo kyselinu.
Zvlášť silně váže vodu glukomannan z konjaku. Právě proto se dávkuje po gramech a vždy se zapíjí dostatkem tekutiny. Kdo ho zkusí odměřit lžící jako mouku, skončí s gumovou hmotou.
Jak zahušťovadla vybíráme
Vybíráme podle tří věcí: formy, dávkování a kombinací, které mají smysl. U zahušťovadel to znamená čistý prášek bez zbytečných plnidel a jasně uvedený obsah v gramech, protože rozdíl mezi jedním a třemi gramy je tady dobře poznat. U vlákninových prášků je pro nás plus přiložená odměrka. Nemáme v nabídce vše, co existuje: nosíme jen značky, za kterými si stojíme, a marže není důvod k doporučení. Kupujeme přímo od výrobců, každý produkt projde naší compliance kontrolou a část šarží kontrolují nezávislé laboratoře. Podrobně popisujeme, jak vybíráme značky a produkty.
Pro koho se zahušťovadla hodí
Nejčastěji je používají lidé, kteří pečou bez lepku, vaří s nízkým obsahem sacharidů nebo chtějí hustší polévku bez smetany a moučné jíšky. Dobře se doplňují s alternativními sladidly, pokud vaříš úplně bez cukru. Zahušťovadlo ti dá strukturu, ochucení řeš zvlášť.
Buď k sobě upřímný v jedné věci: prášky z vlákniny potřebují vodu. Bez dostatku tekutiny gel vzniká už v ústech nebo v hrdle, a u glukomannanu proto musí být na obalu upozornění na riziko zaskočení. Začni malou dávkou, přidávej postupně a nemíchej prášek přímo do horké tekutiny. Pokud jsi vlákninu dosud jedl málo, prvních několik dní může být trávení citlivější; obvykle se to během jednoho až dvou týdnů srovná. Pro lidi s potížemi s polykáním nejsou tyto prášky vhodné.
Často kladené otázky
Zahušťovadla jsou prášky, které na sebe vážou vodu a dají tekutině hustší strukturu. V kuchyni nahrazují mouku, jíšku nebo smetanu: použiješ jich mnohem méně a nezmění chuť pokrmu. Používají se do omáček, polévek, dresingů, smoothie, pudinků, džemů a do bezlepkového těsta, kde chybí lepek jako pojivo. Většina z nich je rostlinná vláknina, xanthanová guma vzniká fermentací cukru.
